Nenechejme na skládkách ležet to nejcennější – energii pro teplo a světlo!
Pohled na moderní spalovnu ve Vídni
V Moravskoslezském kraji se připravuje projekt řešící naplnění legislativních závazků na úseku odpadového hospodářství. Projekt zároveň navrhuje energeticky využívat zbylou směs komunálního odpadu.
17.03.2009 13:12:40
Do tohoto velkého projektu je mimo kraje zapojeno hned pět velkých měst – Ostrava, Karviná, Frýdek – Místek, Opava a Havířov. Tato města spolu s krajem v roce 2005 uzavřela Memorandum o vzájemné spolupráci při přípravě Krajského integrovaného centra nakládání s odpady (KIC). Po letech intenzivní přípravy, zpracování řady studií a dokumentů a vyhodnocování variant je na světě projekt KIC, který má již konkrétnější podobu. V těchto dnech bude v souladu se zákonem o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, tzv. „EIA“ záměr předložen k posouzení odborné i laické veřejnosti včetně správních úřadů.
Předpokládaná kapacita tohoto velmi moderního zařízení, které by mělo být v následujících 6 letech postaveno na území kraje, konkrétně v lokalitě Barbora poblíž Karviné je zhruba 190 tisíc tun komunálního odpadu za rok s celoroční výrobou elektrické energie a tepla. Zařízení, jehož celkové investiční náklady činí bezmála 5 miliard Kč. , splňuje hodnotu pro koeficient využití energie v návaznosti na Evropským parlamentem schválenou rámcovou směrnici o odpadech (ze dne 17.6.2008), která upřednostňuje energetické využívání odpadu před jeho pouhým odstraněním a při jeho budování budou použity nejlepší dostupné techniky pro eliminaci jeho vlivu na životní prostředí.
To, že Česká republika nesplní v roce 2010 a pravděpodobně ani v roce 2013 směrnici EU o skládkování, která nařizuje členským státům výrazné omezení sládkovaných odpadů od obyvatel, je holý fakt… Ročně vzniká v České republice přibližně 30 mil. tun odpadů, z toho zhruba 4 mil. tun zaujímá komunální odpad. (V porovnání s ostatními hospodářsky vyspělými státy Evropy je to relativně nízká produkce, takže se dá očekávat, že množství komunálních odpadů poroste.) Komunální odpady tedy představují necelých 15 % celkového množství odpadů, které u nás vznikají. Přesto je s nimi vlastně nejvíc starostí. Většina se totiž ukládá na skládkách, pouze zhruba 400 tisíc tun, tedy pouhých 10 %, se energeticky využívá. Česká republika v tomto ohledu velmi zaostává za ostatními státy Evropy. Jinými slovy lze říct, že téměř 3 mil.tun komunálního odpadu skončí ročně na skládkách a přitom toto množství může v energetice nahradit stejné množství hnědého uhlí.
„Evropa již dokázala, že jiné, opravdu účinné cesty, než energetického využívání odpadů, není, a v zásadě každá cesta, i cesta přes tzv. mechanicko-biologickou úpravu, vede nějakou oklikou k tomuto využití. Nové členské státy EU (jako např. Slovensko, Polsko nebo Maďarsko) bez problémů a ideologických předsudků cestu energetického využití odpadů nastupují,“ vysvětluje Miroslav Novák, předseda komise pro životní prostředí Rady Asociace krajů ČR, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a zároveň předseda dozorčí rady společnosti KIC Odpady, a.s. „Jsem přesvědčen, že problém stále se zvětšujících skládek komunálních odpadů v naší republice je nutné řešit opravdu rychle. Plánovaná výstavba zařízení pro energetické využívání komunálního odpadu je nejen podle mne, nejideálnějším řešením. Navíc energetickým využitím odpadů získáme teplo a elektrickou energii a zároveň ušetříme až 90 % objemu skládek,“ dodává Miroslav Novák s tím, že energie z odpadů je moderním trendem podporovaným Evropskou unií.
Vyrábět energii z odpadu je výhodné. Většina z nás si už zvykla třídit doma plasty, papír a sklo. Všichni ale víme, že pokaždé zůstane nevábný zbytek, který už se dotřídit ani recyklovat nedá, a skončí v popelnici a posléze na skládce. Ale šlo by z něj vyrobit energii… Podstatou projektu KIC je intenzifikace třídění odpadu v obcích na využitelné a na trhu uplatnitelné komodity a zbylou směs energeticky využít. Zařízení pro energetické využívání odpadu, lidově spalovny, mají však v České republice všeobecně špatnou pověst, bohužel neprávem. „Tyto fámy a mýty však vznikají jen díky neinformovanosti. Proto bychom rádi dostatečnou osvětou těmto fámám předešli,“ říká pan Novák a pokračuje:. „Spálením odpadu zcela jistě vznikají znečišťující i nebezpečné látky. Podobné či stejné látky se však uvolňují i u nás doma, ať již z kamen, z motorů aut, nebo při táboráku. Rozdíl je v tom, že ve spalovně jsou veškeré znečišťující látky neustále, doslova nepřetržitě kontrolovány a jsou zde vybudována vysoce výkonná a spolehlivá zařízení, která tyto látky bezpečně zachytí. Obecně platí, že spalovny jsou nejhlídanějšími provozy. Množství znečišťujících látek v odcházejících spalinách je zcela zanedbatelné a dá se srovnat se spalinami, které odcházejí z výtopny na zemní plyn, která je považována za nejčistší zdroj energie. „Čistá“ energie ze spalovny nahradí teplo dnes vyráběné v klasické teplárně z černého uhlí, pro kterou právní předpisy stanovují mnohem mírnější emisní parametry,“ dodává Miroslav Novák, podle kterého se lidé nemusejí bát ani toho, že jim v kraji nebo dokonce v jejich městě vyroste nehezký komplex... „Místo, kam se svážejí odpady z celého širokého okolí, nemůže vypadat jako operační sál, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že moderní spalovny nemají k takové čistotě daleko.“
Výstavba moderního zařízení pro zpracování komunálního odpadu, které je řízené automaticky, vyrábí energii a teplo a neznečišťuje životní prostředí, samozřejmě představuje určitou investici. Ovšem investici do budoucnosti, do kvalitního životního prostředí. „Těžko však lze pochopit stávající postoj Ministerstva životního prostředí, které podporu výstavbu zařízení z Operačního programu Životní prostředí prozatím naprosto iracionálně blokuje. Tento postoj je v dnešním světě postiženém krizí odbytu druhotných surovin naprosto nerelevantní a neudržitelný. Široká odborná i laická veřejnost chápe, že vždy je ekologičtější energii z odpadu využít pro vytápění třeba bytů a nahradit tímto palivem fosilní palivo z neobnovitelných přírodních zdrojů než bez užitku tento energetický potenciál zahrabat do země, protože jej zkrátka dnes jinak využít neumíme. Energie z odpadů je moderní trend, podporovaný Evropskou unií, v Česku stále sílí hlasy odborné veřejnosti, Svazu měst a obcí ČR, Hospodářské komory, Asociace krajů, Ministerstva průmyslu a obchodu a koneckonců i poradního orgánu samotného pana ministra Rady pro odpadové hospodářství ČR, po přehodnocení postoje ministra a připojení se k evropskému trendu. Evropa již dokázala, že jiné efektivní cesty není a spolehnout se třeba jen na třídění, jako to provedli v Německu, vede zase jen ke spalování, ale tentokrát nákladně vytříděných složek komunálního odpadu a třeba i k nelegálnímu zbavování se odpadů na území cizích států. Stejně jako ministr přiznal, že bez energie vyrobené z jádra to s ohledem na mínění veřejnosti v ČR asi nepůjde a nemá smysl využití jádra blokovat, je na čase přiznat, že i podpora energetického využití odpadů je správná volba a nelze páchat další blokací nenapravitelné škody tím, že dnes dostupné a jedinečné evropské prostředky se „rozmělní“ do řady drobných nic neřešících projektů a investičně nákladné akce zůstanou na bedrech obcí, jakožto původců komunálních odpadů. Toto jako komunální politik musím důrazně odmítnout,“ řekl náměstek Novák a dodal: „Nevěřím, že se všichni regionální politici v obcích a krajích spolu s politiky okolních zemí zbláznili a pouze na MŽP si zachovali zdravý rozum.“
Mimo finančních prostředků z Evropské unie se předpokládá využití úvěru např. z Evropské investiční banky a peněz z vlastních zdrojů.
„Zařízení pro energetické využívání komunálního odpadu si na splátky úvěru vydělá prodejem tepla a elektrické energie a příjmem plateb za zpracování odpadů,“ dodává na závěr Miroslav Novák.
*******
Kontakt pro tisk: KIC Odpady – Karin Veselá
Mobil: + 420 604 228 523
